Diwali je v Indii nejdůležitějším svátkem roku. Čas na oslavu vítězství dobra nad zlem, světla nad temnotou a poznání nad nevědomostí. Pětidenní festival přináší modlitby, hody, ohňostroje a pro některé je to dokonce začátek nového roku.
Oslavy každý rok pozoruje po celé Indii více než miliarda lidí různých vyznání. Lidé se shromažďují, obdarovávají sladkostmi, odpalují ohňostroje a někteří dokonce slaví příchod nového roku. Diwali je ale možná nejvíce známé jako Svátek světel. Název svátku je totiž odvozen od slova dipavali, což v sanskrtu znamená „řada lamp“.
Symbolem festivalu jsou jasně hořící hliněné lampičky, které lidé vyvěšují mimo své domovy, aby domácnost chránily před duchovní temnotou.
Datum tohoto festivalu připadá každý rok na jiný den v říjnu nebo listopadu. Vychází totiž z hinduistického lunárního kalendáře. Letos začalo Diwali 12. listopadu.
Svátek oslavují jak hinduisté, sikhové, džinisté, tak buddhisté. Každé náboženství má však za svátkem svůj vlastní historický příběh. Všechny verze ale představují vítězství dobra and zlem.
Například hinduismus, který je považován za nejstarší dodnes aktivní náboženství na světě, má několik verzí příběhu o Diwali. V severní Indii si svátkem připomínají návrat prince Rámy po 14 letech ve vyhnanství. V jižní Indii je pak Diwali svátkem vítězství Krišny nad zlým démonem Narakasurou, který ve svém paláci uvěznil 16 000 žen a každému, kdo se mu pokusil postavit, udělil tvrdý trest.
Ale i sikhové, džinisté a buddhisté mají své vlastní příběhy. Pro sikhy je Diwaly připomínka dne, kdy byl po 12 letech vězení propuštěn guru Hargóbinda. Pro džainy je svátek oslavou dne, kdy Mahávíra, poslední z velkých učitelů tohoto náboženství, dosáhl nirvány. Pro hinduisty je Diwali dnem, kdy hinduistický císař Ashoka, který vládl ve třetím století př. n. l., konvertoval k buddhismu.
Mimo jiné je ale Diwali i oslavou hinduistické bohyně hojnosti a štěstí Lakšmí. Některé indické podniky dokonce dnes stále považují Diwali za začátek finančního roku. Doufají totiž, že jim to přinese štěstí.
Každý den má navíc svůj vlastní význam. První den se lidé modlí k bohyni Lakšmí, pečou sladkosti a uklízí své domovy. Druhý den zdobí domovy lampami a vzory na podlaze vytvořenými z barevného písku, prášku, rýže nebo květů. Třetí den je ze všeho nejdůležitější. V tento den lidé chodí do chrámu uctívat bohyni Lakšmí, shromažďují se s přáteli a odpalují ohňostroje a zapalují lampy. Čtvrtý den je pro mnohé začátkem nového roku a časem na výměnu dárků. Pátý den je dnem k uctění sourozenců.
Letos však pandemie oslavy omezila. Některé chrámy budou dokonce streamovat online. Nové Dillí v letošním roce také zakázalo používání petard. Chtějí tím zmírnit škodlivý účinek znečištění ovzduší na lidské dýchací systémy, které jsou během pandemie obzvlášť zranitelné.